Znovuzrození - reportáž

StyleVyzkoušet na vlastní kůži se znovu narodit? Ne, nemusela jsem kvůli tomu na nějaký šílený seminář minulých životů. Znovuzrodit se prý lze i v tomto životě. Tak jsem to zkusila.

Pokud jste někdy potkali holku, co s mokrou hlavou a koblihou v ruce běží na tramvaj, následně se v tramvaji namaluje, napíše článek, volá, fotí, aktualizuje svůj status na Facebooku a do toho všeho smrká, protože se nastydla od toho, jak na sobě pořád nosí nedoschlé oblečení ze sušáku, pravděpodobně jste potkali mě. Umění dělat dvacet věcí najednou a nejlépe za pochodu jsem dotáhla k takové dokonalosti, že by mě do Televarieté s radostí angažovala nejedna Jiřinka Bohdalová. Nikdy nic nestíhám, pořád chvátám, hrnu před sebou úkoly, odkládám je, neustále chodím spát s tím, že jsem dneska nestihla tohle, takže zítra ráno vstanu ve čtyři a konečně to dodělám a budu mít klid... Nikdy se to ještě nestalo, a tak uvažuju, že se budu živit jako profesionální slibotechna a vymýšlet billboardy politickým stranám.

Tímto úvodem jsem chtěla naznačit, že můj život je permanentní spěch a neustálé přemýšlení o tom, jak tohle všechno sakra stihnu. V dnešní době je to asi celkem normální a všichni jsme v podstatě smíření s tím, že v padesáti zemřeme na infarkt se žaludečními vředy a cigaretou v puse při dobíhání metra. Normální to je, správné to rozhodně není. Naštěstí existují cesty a metody, jak se od stresu a napětí oprostit, díky znovunalezené vnitřní rovnováze najít klid a pohodu a vypjaté situace řešit s nadhledem. Zní to jako motivační řádky nějakého náborového plakátku sekty Adventistů sedmého dne, ale klišé to není.

Dech je život ...

Takovou metodou je tzv. Rebirthing
neboli Znovuzrození, které jsem se jala vyzkoušet. Rebirthing je vědomé energetické dýchání, způsob, jak objevit svou vnitřní energii, a účinný protistresový program. Zní to báječně, budu chodit na sezení, správně dýchat, a budu tak vnitřně klidná, vyrovnaná, zrelaxovaná, bez stresu, svěží, zdravá a bez kalorií! Domluvila jsem si sezení s Martinem Bartoškem, který Rebirthing v Česku jako jediný provozuje. Při našem setkání mi potvrdil, že Rebirthing je vlastně americkou verzí indické Pranajámy, tedy jogínského dýchání, které je známé už tisíce let. Když jsem se převlékla do pohodlnějšího oblečení a usadila na žíněnce, podrobil mě Martin menšímu ‚výslechu‘ a zjišťoval, jaké zásadní věci jsem zatím v životě prožila.
Dotazy například na to, jakým způsobem jste přišli na svět, tady nejsou vůbec od věci, protože během energetického dýchání se člověku klidně může stát, že svůj porod a vlastně jakékoliv trauma nebo zážitek uložený v podvědomí znovu prožije. V tom spočívá princip Rebirthingu – odblokovat tělo a mysl od toho, co je sužuje, a díky tomu dosáhnout větší duševní rovnováhy.

Prožít vlastní porod ...

Martin mi vysvětlil, jakým způsobem dýchání probíhá. Jde o široký nádech a výdech nosem, je třeba při něm co nejvíce otevřít hrudník a ‚zabrat‘...
Stačila jenom malá ‚zkouška‘ a hlava se mi motala jak po pěti panácích. Ale nebyl čas ztrácet čas, jeli jsme hned ‚naostro‘. Lehla jsem si na záda a čekalo mě hodinové dýchání bez přestávky. Martin mě sice varoval, jaké stavy mohou přijít, že možná budu mít ruce v křeči a ústa se mi zkroutí do tvaru kapří hubičky. „Haha, tak to se mi určitě nestane, nejsem divná...“  říkala jsem si. A tak jsem ležela a dýchala ze všech sil. Po chvíli mě začal brnět obličej a cukat okolí očí, následně mě rozbrnělo celé tělo a mravenčení v rukou bylo tak silné, že se měnilo v bolest. Střídavě jsem upadala do většího a menšího polospánku, myslela na to, že mám hlad a je mi zvláštně, ale že naštěstí nekroutím obličejem. Martin ke mně během dýchání mluvil a dvakrát mě musel probrat, když jsem najednou svévolně dýchat úplně přestala. Negativní myšlenky, vzpomínky na vlastní porod ani extatické záchvaty smíchu, které popisují pravidelní účastníci Rebirthingu, nepřišly a po hodině dýchání, která mi utekla jako pár minut, jsem se probrala. 

A návrat do dětství

Bylo mi lehce, jako bych se vznášela, a první minuty po nabrání vědomí jsem nebyla schopná artikulovat kvůli ztuhlému obličeji. Moc jsem si z té hodiny nepamatovala a divila jsem se, že to tak uteklo. „Hlavně, že jsem se u toho nepitvořila a nekroutila rukama,“ říkám, načež se Martin a přísedící fotograf rozesmáli. Prohlédla jsem si pak fotky, na kterých vypadám jako moje menší já, co mu maminka chtěla nacpat játra k obědu. Obličej zkroucený v křeči do takového výrazu, jako by mě někdo opravdu trápil. Ale nepříjemné to přitom vůbec nebylo! Efekt našeho sezení se podle Martina měl dostavit až za několik hodin a skutečný dlouhodobější efekt bych cítila až po takových pěti sezeních. Ten den jsem na sobě nepozorovala větší křehkost ani zranitelnost, před kterou mě Martin varoval, spíš naopak. Večer jsem hyperaktivně vygruntovala byt a byla jsem k nezastavení. Rebirthing mě spíše nabil energií a já najednou stihla vše, co jsem si naplánovala.

Pro STYLE Markéta Lukášková

Časopis Style, listopad 2012


2009 - 2017 © Martin Bartošek - design by 3wD